Nazývá se tak poslední čtvrtek před Popeleční středou a tímto dnem začíná masopust. Alespoň tak to dnes chápe většina z nás, i když to není tak úplně pravda. Masopust jako období roku začíná již po svátku Třech králů, avšak tímto dnem začíná oněch posledních šest dní skutečných masopustních radovánek. Tučný čtvrtek je dnem masa a sladkého pečiva, zkrátka den povoleného a organizovaného přejídání. Bývala to příprava na čtyřicetidenní půst, který trval až do Velikonoc.

Tučný čtvrtek jako součást masopustu má v Čechách tradici doloženou již za posledních Přemyslovců a zvyk je jistě mnohem starší. Ve středověku a raném novověku bylo dobrým zvykem jíst zvěřinu, kdo tuto možnost neměl, jedl jehněčí, skopové či hovězí. Od 18. století se na vesnicích rozšířil zvyk masopustních zabíjaček a typickým jídlem na Tučný čtvrtek se stala vepřová řečeně s houskovými knedlíky a zelím, jitrnice a jelita byla součástí masopustní výslužky. V průběhu 19. století se zvyk jíst na Tučný čtvrtek „vepřo-knedlo-zelo“ rozšířil i do měst. Dalším oblíbeným pokrmem bývala husa, podobně jako o svátku sv. Martina. Obojí se důkladně zalévalo pivem, které se často prokládalo kořalkou. Tučné jídlo a alkohol k sobě patří od nepaměti.

Pokrmem, který je pro Tučný čtvrtek snad nejtypičtější, jsou koblihy. Zvyk na tento den smažit ve velkém koblihy je u nás doložen také již ze středověku a svou oblibu koblihy neztratily ani dnes. Smaží se ve vysoké vrstvě oleje a plní se nejčastěji marmeládou, povidly, mákem.

Ačkoli je Tučný čtvrtek tradiční součástí masopustu ve většině katolických a protestantských zemí (znám je i v pravoslavných), dnes se slaví zejména v německy mluvících zemích a v Polsku.

A na závěr zajímavost: proč masopustní veselí začíná právě ve čtvrtek? Proč ne třeba ve středu? Masopustní veselí by tak trvalo celý týden, ne pouze šest dní. Důvody pro volbu čtvrtka byly jak liturgické, tak praktické. Středa a pátek bývaly postními dny, jako dny kdy začalo a skončilo Kristovo utrpení. To platilo celý rok, a výjimka se nedělala ani o masopustu. Ostatně páteční půst dodržují praktikující křesťané dodnes. A teď ten praktický důvod: maso ze zabíjačky bylo nutné sníst do následujícího úterka, popeleční středou začínal čtyřicetidenní půst.

S Tučným čtvrtkem byla spojena řada pověr, jako s každým významnějším svátkem. Věřilo se především, že kdo se dostatečně nenají, ten nebude celý rok při síle. Kolem koblih se také vytvořila řada zvyků, jedna kobliha se např. usušila, rozemlela na prášek a ten se přidával do krmení nemocným zvířatům. Víra v kouzelnou moc Tučného čtvrtka bývala velmi silná.

Tučný čtvrtek se v posledních letech i u nás opět dostává do módy. Někdo snad může namítat, že důvody jsou především komerční, svátky spojené s přejídáním zvyšují obrat restaurací a výrobců potravin. Ale upřímně, není dobrý jakýkoli důvod, aby se tradiční zvyky oživily?

Čerpáno z www.klub.slovniky.cz