Jak vycházejí svátky v roce: 2018 | 2019 | 2020 |

Svátek začátku nového roku.
Podle gregoriánského kalendáře připadá na
1. ledna. V noci z 31. prosince na 1. ledna svět slaví konec roku a tak i začátek nového.
Podle gregoriánského kalendáře připadá na
1. ledna. V noci z 31. prosince na 1. ledna svět slaví konec roku a tak i začátek nového.
Každý člověk si má na tučný čtvrtek dopřát tolik piva a mastného jídla, co snese (aby byl při síle po celý rok).
K obědu se podává tradiční vepřová pečeně, knedlík a zelí.
více...
Masopustní neděli se také říkalo neděle taneční. Hned po obědě vyhrávali
hudebníci na návsi a zvali tak k muzice do hospody. Hned jak dohráli, tak se začaly otevírat
vrata statků a dveře chalup a muži i ženy mířili k hospodě, kde už na ně čekali muzikanti se svými nástroji.
více...

Druhý den, na masopustní pondělí, se pokračovalo v tanci.
To byl tzv. „mužovský bál“. Na takovou zábavu neměla svobodná chasa přístup a
musela se spokojit s přihlížením. V kole bylo vidět jen samé ženáče a vdané.
Masopustní úterek býval svátečním dnem s průvody masek, spoustou taškařic
a místních tradic, završené „pochováváním basy“, které symbolizuje konec veselí na nejbližších 40 dnů.
více...
Název je odvozen od tzv. „udílení popelce“. Popelec je popel ze starých ratolestí jehněd, posvěcený na Květnou neděli minulý rok.
Také se jí říkalo středa černá, škaredá, smetná.
Ukončuje masopustní veselí, začíná doba půstu, trvající 40 dní, na jejímž konci je oslava Velikonoc.
více...
V neděli 31. března ve 2:00 hod začíná letní čas,
tj. posuneme si hodiny o hodinu napřed
- na 3:00 hod... více...
tj. posuneme si hodiny o hodinu napřed
- na 3:00 hod... více...
Květná neděle, poslední neděle čtyřicetidenního půstu, otevírá Velikonoce ve znamení zelené ratolesti.
Vypovídají o tom také její lidové názvy – Květnice, Beránkova neděle, Palmová neděle, odvozené z pojmenování nových pučících prutů.
více...
Naposledy před Velikonocemi zazní zvony („odlétají do Říma“). Zvuk zvonů až do Gloria Veliké noci nahrazují různé
klapačky a řehtačky - velikonoční hrkání. Na zelený čtvrtek musíte časně vstát a omýt se rosou - nebudete nemocní.
více...
Na Velký pátek byl ukřižován Ježíš Kristus. Tento den je proto je prožíván ve znamení přísného půstu, smutku, ticha a rozjímání.
V některých oblastech se hrály pašijové hry. Podle lidové pověry se země otevírala, aby krátce odhalila
ukryté poklady.
více...
Bílá sobota představuje hudební umění muzikantů a zpěváků na kostelních kůrech. Znamená konec půstu, pečení velikonočních
beránků a mazanců, poslední hrkání chlapců s koledováním.
více...
V tento den platí nepsaný zákaz prací o velkém svátku nezametat, nestlat, nevynášet hnůj z chlévů, nemýt nádobí, nešít,
nečistit boty, a někde také nevařit.
více...
České Velikonoce charakterizuje živá tradice pomlázky, konané po církevních velikonočních slavnostech převážně
na Velikonoční pondělí, které patří k hlavním dnům jarního koledování. Velikonoční pomlázku známe z našich pramenů od
středověku.
více...
Pálení čarodějnic (také Filipojakubská noc). Jedná se o velmi starý a dodnes živý lidový zvyk a zvláštní svátek.
Lidé se schází u zapálených ohňů a slaví příchod jara. Na některých místech se staví májka.
více...
Žena, která od muže v tento den dostane polibek pod rozkvetnou třešní, bude celý rok přitažlivá a krásná.
Tento zvyk pochází z pohanské
tradice, kdy příroda byla příkladem pro člověka a člověk věřil, že svou
činností zase ovlivňuje přírodu.
více...

K posvícení neodmyslitelně patří posvícenská taneční zábava.
V náboženském výkladu je to církevní obřad konaný v den výročí posvěcení kostela či kaple v dané farnosti.
Slovo posvícení je tedy odvozeno od slova „ posvěcení“.
Chotýšské posvícení držíme druhou neděli v září. více...
Chotýšské posvícení držíme druhou neděli v září. více...

V pondělí, které následuje po posvícenské neděli, se lidé scházeli už dopoledne v hospodách na tzv. „pěknou“.
V neděli 27. října ve 3:00 hod končí letní čas,
tj. posuneme si hodiny o hodinu zpátky
- na 2:00 hod... více...
tj. posuneme si hodiny o hodinu zpátky
- na 2:00 hod... více...
Snad každé dítě se v předvečer 6. prosince těší na balíček za oknem nebo se klepe hrůzou před návštěvou Mikuláše,
čerta a anděla,
kterým bude třesoucím se hlasem špitat básničku...
více...
První neděle adventní je v západní liturgické tradici dnem, jímž začíná advent. Připadá na neděli mezi 27. listopadem
a 3. prosincem. Zároveň tato neděle označuje začátek církevního roku.
více...
Advent je období radostného očekávání a těšení - věřící očekávají a těší se na příchod Spasitele (JK).
Kdo si v těchto dnech přivstane a kolem šesté hodiny je v kostele, uslyší takzvané roráty, písně,
které se zpívají na jitřních mších.
Každou adventní neděli se zapaluje svíčka na adventním věnci.
Bez něho si řada z nás předvánoční čas nedokáže představit. Je symbolem očekávání příchodu Ježíše Krista.
Zvyk používání adv. věnce je starý přibližně 150 let.
Křesťané doporučují pro adventní týdny mírný půst,
protože střídmost v jídle bystří rozjímání.
Konec adventu představuje západ slunce na Štědrý večer.
Konec adventu představuje západ slunce na Štědrý večer.
Den narození Ježíše Krista. Jedná se o jeden z nejočekávanějších dnů roku. Zdobí se stromeček a rodina je pohromadě.
Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v přináší Ježíšek. Štědrý den vrcholí půlnoční mší.
více...
25. a 26. prosinec jsou velmi slavnostní dny, které se nesou ve znamení rodinných návštěv,
slavnostních obědů a večeří. Obvykle se podává typicky český pokrm pečená husa se zelím a knedlíky nebo kachna,
popř. krůta.
Svátek sv. Štěpána býval spojován s tradiční vánoční koledou. V 19. století někdy chodívali koledníci i s malým betlémem uspořádaným ve skříňce, nebo s velikou hvězdou na hůlce.

Oslavy konce roku už tradičně obchází atmosféra všeobecného veselí, dobrého jídla a pití.
Dříve bývalo zvykem očekávat příchod nového roku ve zbožném rozjímání a silvestrovský večer byl vyhrazen návštěvám kostela, kde lidé děkovali za vše dobré
v roce právě uplynulém a prosili o zdar a štěstí v roce nadcházejícím.