První vysílač

Po roce 1921 se o místo V blízkosti Českého Brodu na kat-
astru tehdy samostatné obce Liblice začalo zajímat Ministe-
rstvo pošt a telegrafů hledaje lokaci pro radiový vysílač. To si zprvu našlo nový pozemek u Poděbrad, ale v roce 1929 se vrátilo k lokalitě Liblice.
  Vysílat se mělo z T-antény, tj. antény složené z lana, nap-
jatého mezi dvěma stožáry, a svodu do technologické budovy mezi stožáry. Projekt stožárů byl zadán dr. ing. Hassovi a výroba vlastní konstrukce Vítkovickým železárnám. Dne 16. července 1930 také zadalo ministerstvo okolním podnikům stavební práce. Projekt stanice zpracovali ing. Stránský a ing. Knight. 

  Vysílací domek měl rozměry 20 x 13,5 m. V přízemí byla strojovna, v patře pak vysílací hala. V budově bylo také zřízeno nouzové studio pro případ přerušení spojení s Prahou. Celý objekt byl elektricky odstíněn měděným plechem o tloušťce 0,6 mm.
  Obě věže byly samonosné (bez kotvení) z křemíkové oceli, vysoké 150 m, každá o váze 150 tun. Byly od sebe vzdáleny 250 m a postaveny na porcelánových izoláto- rech na betonovém základě. První (jižní) věž se začala stavět 16.7.1930, druhá (severní) 7. 1. 1931. Oba stožáry byly dokončeny 16.4.1931.
  Vlastní vysílač o výkonu 120 kw byl zakoupen u firmy International Standart Elektric corp.
v Paříži za 6 milionů korun.
Přívod energie o příkonu cca 700 kVA byl z elektráren v Kolíně, v Poděbradech a Nymburku. Vysílač byl kabelem připojen na radiostudio v Praze.
První pokusné vysílání se uskutečnilo 13. 8. 1931. Slavnostní zahájení vysílání pak na státní svátek 28. 10. 1931.

  Za zmínku stojí, že s uvedením vysílače do provozu byl též poprvé vysílán časový signál
v podobě přerušovaného tónu v ladění komorního A, takže mohl sloužit i k ladění hudebních nástrojů.

  Trvale začal vysílač pracovat dne 31. 12. 1931 na frekvenci 617 kHz. V té době to byl nejsilnější vysílač v Evropě.

  Věže stály na svém místě až do 11. 8. 2004, kdy byly odstřeleny.

Blaw Knox

 Od počátku třicátých let se začaly ve světě budovat antifadingové (protiúnikové) antény typu Blaw Knox. V roce 1933 byla např. taková anténa postavena v tehdy sousedním Maďarsku jako tzv. Lakihegy Tower. Dodnes stojící věž vysoká 314 m byla ve své době nejvyšší
v Evropě (pro srovnání Eiffelova věž bez antén byla vysoká 300 m).

  Ani u nás se nezahálelo a mezi 14. 8. 1936-22. 2. 1936 podle vlast-
ního projektu Báňská a hutní společnost Třinec a mostárna v Karlově Huti (Lískovec) postavila opět na katastru Liblic neda-
leko kolínské silnice anténní stožár Blaw Knox o výšce 280,4 m. Stavbu vedla firma Standart Elektric Dorns, která zastupovala firmu Blaw Knox z USA. Celá stavba byla ukončena 6. 10. 1937. Stožár stál na jediném porcelánovém izolátoru a kotven byl 8 lany. Na vrcholu byla 33 metrů dlouhá výsuvná tyč, která slou-
žila k přesnému dolaďování antény.
  V roce 1958 byla celá vysílací technologie nahrazena přístroji domácí provenience (TESLA) a vysílač byl kromě středovlnného vysílání stanice Praha pověřen rušením dlouhovlnného signálu ze zahraničí (Deutsche Welle). Navázal tak na svoji činnost za války, kdy odsud Němci rušili v dlohovlnném pásmu 191 kHz zahraniční poslech.
 Dne 17. 10. 1972 ve 14:02 hod byl za velké pozornosti veřejnosti Blaw Knox odstřelen, aby uvolnil místo novému vysílači.

Současný vysílač

V roce 1972 schválilo Federální Ministerstvo spojů ČSSR projekt rekonstrukce liblického vysílače. Elektrický návrh vypracoval Výzkumný ústav spojů podle vynálezu ing. Milana Haušky, CSc, projekt konstrukce dvojice nových věží pak Hutní projekt Praha, hlavní projektant ing. Jan Šťovíček, CSc. Stavbu provedly 20. 1. 1976 – 29. 10. 1976 Hutní montáže Ostrava.
  Trojhranné věže vysoké 355 m jsou od sebe vzdáleny 120 m. Dne 28. 12. 1976 ve 20:58 byla stanice o výkonu 1513 kw (2 x Tesla SRV 750) slavnostně uvedena do provozu. Jde opět o středovlnný vysílač, pracující na frekvenci 639 kHz. Stožáry jsou nejvyššími stavbami v České republice.

Články o vysílači:

https://digital.rozhlas.cz/legendarni-am-vysilac-liblice-odkryva-sve-nitro-7496558

https://www.novinky.cz/kariera/clanek/udrzbar-v-oblacich-potrebuje-ke-sve-praci-i-lezecky-vycvik-40049004

Pomník padlým

Dne 8. 5. 1945 došlo k boji o vysílač mezi nacistickými vojáky a povstalci. Na straně povstalců padlo 18 bojovníků. Nedaleko vysílače stojí pomník obětem. Žulový jehlanec je ze stran, směřujících k vysílači (severní a západní), popsán jmény padlých. Autorem pomníku z roku 1945 je architekt Jaromír Krejcar.