| |
| 2015 |
● 20. prosince 2015 jsme na našich stránkách přivítaly
>>> 30 000. návštěvníka!!! <<<
Návštěvy se počítají od spuštění stránek v roce 2002.
Přičítá se každá jedinečná návštěva z konkrétní sítě za jeden den.
|
|
20. prosince |
| |
| 2013 |
● Při stavbě haly pro zemědělské stroje byl na pozemku u Divíšků proveden archeologický výzkum, který odhalil
sídliště z mladšího neolitu, počátku eneolitu, a starší doby železné.
Vedle první písemné zmínky z r.1088 máme tedy hmatatelné údaje o osídlení chotýšského katastru již snad 4.600 let př.n.l.
V kronice najdete podrobnou zprávu
Mgr. Z. Beneše, kterému tímto děkujeme i za poskytnuté
fotografie.
Mnohé fotografie pochází také z
reportáže V. Mikešové, které rovněž patří náš dík.
|
|
28. října |
| |
| 2012 |
● Od října začalo oficiálně pracovat občanské sdružení Děti Chotýše.
Jedním z důvodů vzniku byla lepší možnost čerpání finančních příspěvků na pořádání akcí pro děti.
|
|
1. října |
| |
| 2009 |
● V sobotu 14. listopadu 2009 v 15.00 hod byla slavnostně otevřena knihovna po přestěhování do budovy bývalé školy.
|
|
14. listopadu |
| |
| 2008 |
● Telefonní budka před hospodou doplatila na rozšíření mobilních telefonů a pro svou malou využívanost byla demontována.
Shodou okolností se tak stalo deset let po její instalaci.
|
|
24. prosince |
| |
| 2007 |
● Česká republika vstoupila do tzv. schengenského prostoru. V noci z 20. na 21. prosince 2007 tak byly zrušeny kontroly
na vnitřních hranicích.
|
|
21. prosince |
| |
| 2004 |
●
1. května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Naplnila tím jeden z hlavních cílů své polistopadové politiky.
|
|
1. května |
| |
| 2000 |
●
100 let založení hasičského sboru v Chotýši.
|
|
|
| |
| 1999 |
●
12. března 1999 se ČR stala 17. členem Severoatlantické aliance (NATO).
|
|
12. března |
| |
| 1998 |
●
Zřízena telefonní budka před hospodou (dosud byla v obci pouze jedna tel. stanice).
|
|
|
| |
| 1989 |
●
Říjen -po obléhání velvyslanectví SRN turisty z NDR bylo těmto vyhověno v průchodu do přes naše území SRN
nakonec jich bylo cca 200.000
-17. 11. manifestace vysokoškoláků v Praze
-27. 11. generální stávka - demonstrace na Letenské pláni
-V prosinci vytvořena nová vláda.
|
|
|
| |
| 1966 |
●
Uzavřena místní obecná škola.
|
|
|
| |
| 1948 |
●
- 24. února utvořena nová vláda s Komunistickou stranou, s níž splynula strana sociálně demokratická
- 7. 6. abdikace prezidenta E. Beneše
- 14. 6. zvolen prezidentem K. Gottwald
- 3. 9. zemřel prezident obnovitel dr. E. Beneš
|
|
|
| |
| 1945 |
●
- 11. května byla přivítána s nadšením Rudá armáda a několik dní se v obci zdržela
- Konec druhé světové války.
|
|
11. května |
| |
| 1942 |
●
- 1. ledna bylo provedeno majetkové sloučení obce Chotýš a osady Močedník, současně rozpuštěno osadní zastupitelstvo
v Močedníku.
- 19. března odebrány zvony v Chotýši a na hřbitově, protože byly ze zvonoviny.
- 27. května atentát na R. Heidricha.
|
|
|
| |
| 1896 |
●
Byla dostavěna nová škola a započato s vyučováním.
Měla 2 třídy po cca 70 m2 a dva byty pro učitele.
Venkovní nápis zněl 'Zdárná mládež, šťastná národa budoucnost'.
Školu navštěvovalo až 100 žáků.
|
|
|
| |
| 1871 |
●
Obecní úřad v Močedníku navštívil F. Palacký hledaje doprovod na Lipskou.
|
|
|
| |
| 1860 |
●
V těchto letech bylo započato s dolováním uhlí v okolí Dobruše a v Brnickém lese ve vrchních vrstvách.
|
|
|
| |
| 1781 |
●
Černokosteleckého panství se ujímá Alois I. z Lichtenštejna.
V posledním dvacetiletí 18. století
prožívá černokostelecké panství velký hospodářský rozkvět,
o čemž svědčí i počet domů v jednotlivých obcích.
V Chotýši je tč. 26 domů.
|
|
|
| |
| 1639 |
●
Během třicetileté války byla Chotýš vypálena švédským vojskem. Vojsko generála Johana Banéra (*1596 +1641) si krutě počínalo, přes to, že nekatolické obyvatelstvo
čekalo na švédské vojsko jako na osvoboditele.
Přivazovali muže ke kůlům, lili jim do úst močůvku a posměšně tvrdili že je to švédský truňk.
Po vypálení Chotýše zůstalo ve vsi:
Sedláci Anna Zoubková, Jan Novotnej, chalupník Václav Soukup.
Pusté grunty: Palpařovský, Rozhačovský, Nepimachovský, Husákovský, Drbkovský a Trojovský.
|
|
|
| |
| 1623 |
●
Karel I. z Lichtenštejna skoupil 14. srpna 1623 konfiskáty Českého Brodu a Kouřimi a vytvořil z nich Plaňanské panství.
Mezi konfiskáty patřila i Chotýš - tvrz a ves.
|
|
|
| |
| 1572 |
●
Po Benešovi zdědila tvrz a část Chotýše jeho dcera Dorota Vratislavová, která prodala Chotýšský dvůr v roce 1578 své
ovdovělé a znovu se provdavší příbuzné Dorotě Mirkové na Synči, která byla v roce 1598 pohřbena na hřbitově ve Viticích,
kde se dodnes nalézá deska s jejím jménem.
Její manžel Viktorin Hradecký z Bukovan prodal Chotýš svému nevlastnímu synovi, Janovi Zigmundovi Mirkovi ze Solopisk
a Synče. Ten pro účast na vzpouře českých pánů v roce 1620 byl potrestán konfiskací statků, takže Chotýš a Syneč
v roce 1623 připadla jednomu z nejtvrdších rekatolizátorů - knížeti Karlu Lichtensteinovi.
Všechny formy evangelických církví byly zakázány, a tak se veřejně nesměl nikdo hlásit jako nekatolík.
(Přes více než 150 let trvající těžké pronásledování těch, kteří nechtěli opustit 'víru svých otců',
vzniká již rok po vyhlášení tolerančního patentu v r.1781 evangelický sbor ve Kšelích,
který shromažďuje v širokém okolí Českobrodska ty, kteří mají odvahu veřejně se přihlásit za 'nekatolíky'.
Protože bylo povoleno jen helvetské a augšpurské (kalvinské a luterské) vyznání, stal se kšelský sbor
reformovaným sborem v celém rozsahu své působnosti proto, že prvním duchovním se stal z oblasti Uher přišlý Ondřej Kovácz.)
|
|
|
| |
| 1544 |
●
Ves sama náležela r. 1544 k zámku černokosteleckému, a na tvrzi seděli
Mírkové ze Solopisk.
|
|
|
| |
| 1540 |
●
Část vsi, která patřila k Synči, byla dědictvím rozdělena mezi bratry Jiříka Mirka a Beneše Mirka ze Solopisk;
prvý sídlil na Synči a druhý si vybudoval tvrz v Chotýši -stávala v místech dnešního vlasákova domu č.p. 15; byla dřevěná,
z jedné strany byl rybník, z druhé příkop; na zbytky této tvrze se přišlo ve 3/4 19. století.
|
|
|
| |
| 1451 |
●
Vladyčí sídlo Dobrana z Chotýše.
|
|
|
| |
| 1448 |
●
Ves držel Ctibor, který vpadl do Prahy s Jiřím z Poděbrad a r. 1450 vytáhl proti Lasům.
Poté patřila jedna část k Lipanům (a s nimi ke Kostelci) a druhá část k Synči.
|
|
|
| |
| 1436 |
●
Tvrz a vladyčí sídlo Ondřeje Růže z Chotýše.
|
|
|
| |
| 1400 |
●
V této době drželi ves vitický farář Jenek a bratry Herešem a Ondřejem.
|
|
|
| |
| 1340 |
●
V tomto roce byla ves Chotýš v držení Smila.
|
|
|
| |
| 1275 |
●
Připomíná se osada Močedník, nyní ještě jako Mochidlnitz.
|
|
|
| |
| 1250 |
●
V písemných pramenech je první zmínka o obci
Chotýšany.
Jedná se o darovací listinu českého krále Václava I. Mikoláši biskupu pražskému. Mezi svědky je uveden rytíř
Mrákota z Chotýšan (Mracota de Hotisan).
Původ jména Chotýšany je kladen do období kolem roku 1200. Odvozuje se od vesnice
Chotýšanů, tj. lidí bydlících v Chotýši, vsi u Kostelce nad Černými lesy, a odtud přistěhovaných,
nebo ves lidí Chotýšových.
(Profous, A.: Místní jména v Čechách 1. – 4. Praha 1954, str. 39.)
|
|
|
| |
| 1178 |
●
Někdy v této době vzniklo falzum zakládací listiny kolegiátní kapituly na Vyšehradě (viz níže).
V Hotisi zmiňuje čtyři dědiníky*: Leb, Vacena, Iutros a Slugota, obývající ves nejspíš v době napsání falza.
*Dědiník = v období feud. svobodný sedlák; svobodník. Osobně svobodný vlastník usedlosti nepodléhající patrimoniální vrchnosti, ale poddaný přímo panovníkovi.
|
|
|
| |
| 1088 |
●
První písemná zmínka o Chotýši.
Přes kmenové svazky Sámovy říše dospěla historie až k feudálnímu a na lenním principu založenému státu jako země Koruny české.
Z této doby se již zachovaly první písemné podklady.
K těmto patří latinsky psaná zakládací listina kolegiátní kapituly při kostele sv. Petra a Pavla
na Vyšehradě z roku 1088.
Listina není pravá, ale jde o falzum z 12. století.
Je však velmi pravděpodobné, že obsahuje jména vsí skutečně
darovaných za krále Vratislava. (Vznikl tedy v době krále Vratislava originál,
který se nedochoval, nebo byla listina vytvořena až dodatečně?
Tuto hádanku se zatím nepodařilo rozluštit.)
Tehdejší Český král z rodu Přemyslovců Vratislav II. v tomto dokumentu daroval vyšehradské kapitule
řadu obcí, poddaných a prebend v okolí Prahy. Šlo o rozsáhlou oblast východně od sídelního města vyšehradské
kapitule čítající 66 vsí a osad.
Mezi nimi je zmíněna osada Hotisi, což byl tehdejší název Chotýše.
Nová, bohatě nadaná, kapitula se měla těšit exempci, čili měla být vyňata z biskupské pravomoci a podřízena přímo římskému papeži.
Exempce, jediná svého druhu v českých zemích, byla potvrzena papežem Luciem II. roku 1144.
|
|
|
| |
| 530 př. n. l. |
●
Bylanská kultura (cca 800 až 550/530 př. n. l.) byla pojmenována podle pohřebiště
u Bylan
u Českého Brodu.
|
|
|
| |
| 3000 př. n. l. |
●
Je dokázáno první osídlení lidmi z doby mladší doby kamenné na kouřimsku.
|
|
|
| |
| 4.600 př.n.l. |
● Archeologický výzkum v Chotýši odhalil v roce 2013 zbytky
sídliště z mladšího neolitu, počátku eneolitu, a starší doby železné,
tedy hmatatelné údaje o osídlení chotýšského katastru již snad 4.600 let př.n.l.
|
|
|
| |
| Doba poledová |
●
Naše oblast, jak je patrné z geologické historie, se začala do téměř dnešní podoby utvářet
v poslední době poledové v mladších čtvrtohorách (posledních 10.000 let), kdy se i naší oblasti pomalu oteplovalo.
Tam, kde na studené stepi rostly kromě mechů a lišejníků jen nízké keře, pomalu nastupoval
stále vyšší porost. Nejprve bříza a jako další se u nás objevila borovice.
Bylo to asi před pěti tisíci lety, v době, kdy se zvětrávající vrchní vrstva postupně
měnila v půdu. Na té pak rostl smíšený les. Ten zadržoval vodu. V naší oblasti byla
stále divočina (např. dnešní Palestina měla již své skutečné město, Jericho).
V tomto období vznikaly v naší oblasti malé a větší toky, v propadlinách jezírka a hlavně bažiny.
Těch tu bylo až do středověku, resp. počátku novověku, víc než dost.
|
|
|
| |
| 750 tis. B. P. |
●
Nejstarší nálezy patřící rodu Homo na území Česka pocházejí z období nejstaršího paleolitu (2.5 milionu – 750 tis. B. P.).
|
|
|
